Význam dřevovláknitých desek spočívá nejen v jejich tepelných vlastnostech (řízení teploty v interiéru), ale také v tom - a snad bych napsal hlavně v tom, že jsou difúzně otevřené, tudíž umožňují konstrukci krovu i celé dřevostavby "dýchat". Jakmile jste instaloval parotěsnou vrstvu, postrádají význam.
Pokud jde o systém parotěsné ochrany obálky budovy, pak je třeba mít na zřeteli, že parotěska musí být pečlivě slepena mezi sebou i k ostatním konstrukcím, musí být zalepena každičká sponka, kterou je parotěska přichycena a pod každý závěs musí být nalepen např. čtgvereček bitumenového pásu, aby otvor po spojovacím materiálu, který prochází parotěskou, byl kvalitně utěsněn. Lze si to představit tak, že kdybyste obrátil - hypoteticky - střechu vzhůru nohama a napustil ji vodou jako bazén, nesmí vám nikde ani kápnout. A když se vrátím k vaší otázce, pak bych viděl problém otvor kolem spojovacího materiálu, který prochází parotěskou, zajistit.
Stavím už 30 roků dřevostavby a od parotěsných fólií jsme, prakticky, upustili a používáme desky Egger E0 Wismar jako parobrzdnou vrstvu, takže částečně necháváme procházet vlhkost z místnosti střechou (stěnou), ale je to řízené, takže projde jen tolik, kolik se stačí vně odvětrat. Říká se tomu "difúzně otevřená konstrukce obvodového pláště budovy". Pak by dřevovláknité desky měly význam.
Tak či onak však nelze opomenout, že dřevovláknité desky je potřeba povrchově upravit - lepidlo s perlinkou a štuk - vše difúzně otevřené.